Možná ale právě proto je třeba si čas od času připomenout, o co nám v téhle naší činnosti jde, proč vůbec skautujeme. Kdyby měl být smysl všech našich akcí jenom v ukrácení volného času, bylo by to strašně málo.
Skauta taky nedělá skautem to, že bude přeborník v morseovce, rozdělávání ohně, vázání uzlů, bičování nebo já nevím ještě v čem. Tohle všechno jen cestou, prostředkem k našemu cíli…
Kdesi na divokém Západě stála indiánská vesnice a daleko z pouště za ní čněla vysoká hora. Toho, kdo překonal náročnou cestu k ní a vylezl až na její vrchol, si všichni domorodci velmi vážili. Jednou přišli za náčelníkem vesnice tři chlapci a prosili jej, zda by se mohli pokusit vrchol hory zdolat. Náčelník souhlasil, ale uložil všem, aby přinesli něco na důkaz toho, kam až se dostali.
První se vrátil jeden z nich s trsem kaktusu. „Hochu,“ řekl náčelník, „ty ses nedostal ani k úpatí hory. Cesta pouští tě zmohla natolik, žes neměl odvahu jít dál…
Druhý chlapec si nesl nádherně rozkvetlou šalvěj. „Ty jsi vystoupil do poloviny skály a tam ses zadíval na krásu květů. Líbilo se ti tam tolik, žes už nechtěl stoupat dál.“
Třetí hoch se vrátil až při západu slunce. Nenesl si nic, ale jeho tvář byla jakoby rozzářená. „Otče,“ řekl náčelníkovi, „tam, kam jsem vystoupil, nebylo nic, co bych mohl přinést, jen holá skála. Ale viděl jsem sluncem ozářené moře!“ „Poznal jsem to,“ vykřikl starý indián, „ty jsi byl na vrcholu! Z tvé tváře vidím, že jsi spatřil slávu hory.“
Tento starý příběh nám může zprostředkovat, čím pro nás má být skauting. Veškerá praxe, kterou se při schůzkách učíme, hry, akce, jichž se účastníme, nejsou ničím jiným, než rozkvetlými větvičkami při stoupání na horu. Mají nás provázet na našem putování, ale nesmíme se u nich zastavit. Vrcholem, cílem cesty, jsou hodnoty, k nimž nás skauting vede. Život, který nežiješ jenom pro sebe, ale i (především) pro druhého. Vědomí, že si nehrabeš jen na svém písečku, ale jsi odpovědný(á) i za společné věci. Víra, že sobectví a zlo nemusí vždycky zvítězit. Služba nejvyšší Pravdě a Lásce. A tak.
O tohle musí jít skautům především. A všechno, co děláme při schůzkách nebo jiných akcích, je dobré jenom natolik, nakolik nás to k tomu vede. Rozumíš?
Tak nevím, nakolik se mi to podařilo vysvětlit. Tohle je hodně složité téma a světlušky a vlčata budou na tyhle Listy asi koukat dost vykuleně. Nevadí, příště to bude třeba lepší.
|
DOMÁCÍ ÚKOL: (za 20 bodů do oddílového bodování!!!)
Pro skauty a skautky: Zkus sepsat 7 věcí, které jsou náplní naší činnosti při schůzkách nebo výpravách, a popřemýšlet, k čemu nás mají vést. (např. hry nás učí, že v životě máme být fér a chovat se podle určitých pravidel…) Pro vlčata a světlušky: Nakresli obrázek toho, jak chlapci v našem příběhu putují na vrchol hory. Přines jej do klubovny a vyvěs na družinové nástěnce. |