Po uplynulých čtyřech adventních týdnech pomalu nastávají
Vánoce. Mnoho dospělých lidí říká, že vánoční svátky nemají rádi, protože jsou
plné shonu, práce, pečení cukroví, uklízení bytu. Možná se trochu v tomhle ruchu
zapomíná na to, proč lidi začali Vánoce slavit, co si při nich připomínali. A
tak snad nebude na škodu, když se nad tím společně v těchto listech zastavíme…
Určitě víš, že ona událost, která dala vzniknout Vánocům, bylo narození Ježíše v
Betlémě v Palestině. Stalo se tak asi před dvěma tisíci lety. Lidé se ve
středověku snažili vypočítat dobu, kdy se přesně Ježíš narodil a tomuto okamžiku
přiřadili začátek našeho letopočtu.
Příběh těchto Listů bude z knihy, která se o této události zmiňuje, z Bible. Byl
napsán řecky asi čtyřicet let po Ježíšově smrti. Je to tedy vyprávění, kterému
je už také skoro dva tisíce let:
„Stalo se v oněch dnech, že vyšlo nařízení od císaře Augusta, aby byl po celé
zemi proveden soupis lidu. Všichni se šli dát zapsat, každý do svého města. Také
Josef se vydal z města Nazareta do města, které se nazývá Betlém, aby se dal
zapsat s Marií, která mu byla zasnoubena a čekala dítě. Když tam byli, naplnily
se dny a přišla její hodina. I porodila svého prvorozeného syna, zavinula jej do
plenek a položila do jeslí, protože se pro ně nenašlo místo pod střechou.
A v té krajině byli pastýři pod širým nebem a v noci se střídali v hlídkách u
svého stáda. Náhle při nich stál anděl a sláva se rozšířila kolem nich. Zmocnila
se jich veliká bázeň. Anděl jim řekl: „Nebojte se, zvěstuji vám velikou radost,
která bude pro všechny lidi. Dnes se vám narodil Kristus Pán. Toto vám bude
znamením: Naleznete děťátko v plenkách, položené do jeslí.“ Pastýři si řekli:
„Pojďme až do Betléma a podívejme se na to, co se tam stalo.“ Spěchali tam a
nalezli Marii a Josefa i to děťátko položené do jeslí.“
A na jiném místě Bible popisuje příběh tří králů:
„Když se narodil Ježíš v Betlémě, objevili se v Jeruzalémě mudrci od východu a
ptali se: „Kde je ten právě narozený král Židů? Viděli jsme na východě jeho
hvězdu a přišli jsme se mu poklonit.“ A hvězda, kterou viděli na východě, šla
před nimi, až se zastavila nad místem, kde bylo to dítě. Když spatřili hvězdu,
zaradovali se velikou radostí. Vešli do domu a uviděli dítě s Marií, jeho
matkou. Padli na zem, klaněli se mu a předali mu přinesené dary: zlato, kadidlo
a myrhu.“
♠♠♠
Vánoční příběh je plný putování do Betléma. Pastýři a především mudrci od
východu – tři králové – museli ujít dlouhou cestu. (v tříkrálové písničce přece
zpívají: „…my jsme k vám přišli zdaleka.“) Když o něco krásného opravdu stojíme,
může být namáhavé to dosáhnout. Ale vánoční příběh nám říká, že pokud je to, oč
usilujeme, opravdu důležité a podstatné (jako byla pro pastýře a mudrce událost
narození Ježíše), tak ta námaha stojí zato.
Dítě, které pastýři hledali a mudrci k němu putovali z obrovské dálky, se
nenarodilo v krásném paláci, blahobytu, ale ve stáji na slámě. Možná tu byla
docela zima a určitě tam smrděl hnůj a močůvka. Prostě nic moc. Zrovna tak, jako
když dnes může být „nic moc“ člověk, který nemá mobil s barevným displejem,
značkové oblečení a disponuje kapesným padesát korun na měsíc…
Ježíš se narodil v chlívě, protože se pro ně nenašlo místo pod střechou. Nikdo
nepustil těhotnou Marii dovnitř. Jsou zlé věci, se kterými se musíme smířit,
které prostě změnit nejdou. Ale je mnoho dalších, které změnit můžeme. To, že se
narodilo dítě v mrazu a na hnoji změnit šlo. Stačilo, aby jeden obyvatel Betléma
tehdy otevřel dveře a řekl: „Pojďte dál.“ Co mohu změnit já?
|
DOMÁCÍ ÚKOL– za 20 bodů do oddílového bodování: |
|
Tentokrát si můžeš vybrat ze dvou možností,
jak splnit domácí úkol: |
|
RADOSTNÉ VÁNOCE!!! |